čtvrtek 11. května 2017

RC Recenze - Nejchladnější dívka ve městě Chladu (Holly Black)

Svět se změnil. Kvůli prudkému nárůstu počtu upírů byly v některých městech zřízeny karanténní oblasti obehnané hradbami, takzvaná města Chladu. Uvnitř nich jsou spolu s upíry izolováni také lidé, z nichž někteří jsou nakažení – Chladní, a pravděpodobně se tedy také stanou monstry. Pro zajištění bezpečnosti „normálního“ světa jsou hradby pečlivě střeženy a odejít ven nikdo nesmí.

Tana se jednoho rána po naprosto běžném večírku probudí v domě plném mrtvých těl. Masakr kromě ní přežil pouze její vtíravě roztomilý ex-přítel, nacházející se na hranici života a smrti kvůli infekci, a pak záhadný upíří mladík. Vychází najevo, že zdaleka není po všem, a tak se na smrt vyděšená Tana rozhodne všechny tři zachránit zoufale odvážným způsobem: vydá se přímo do pyšného a zkaženého města Chladu.


Krvelační upíři už dávno nejsou žádnou báchorkou ani pouhými hlavními postavami v hororech. Žijí kolem nás skoro odjakživa a jejich moc stále roste. V poslední době se po světě tolik rozšířili a z tolika lidí udělali Chladné, že se ze svých příbytků bojí i vycházet. Jiní smrtelníci se ale svého pozemského života nehodlají za žádnou cenu vzdát a chtějí si svá nejlepší léta pořádně užít. To se týká i Tany, jež se po party, kterou prospala, probudí v domě plném vysátých teenagerů.

Tana si svět bez upírů už neumí ani představit, součástí jejího žití jsou již od jejích dětských let a bere je téměř jako samozřejmost. Není však jako naprostá většina jejích vrstevníků, kterým představa být nesmrtelný přijde velice lákavá, dobrodružná a mimo všechnu tu obyčejnou lidskou rutinu. Tana si totiž hrůzy proměny v upíra před lety zažila na vlastní kůži, když na ni její vlastní matka v průběhu transformace a touze po krvi zaútočila a způsobila jí dlouhou jizvu na ruce i na duši. Tanin otec svou ženu ale ihned zastavil a tak zabránil, aby ji úplně vysála. Její matka naštěstí zatím nebyla úplný upír, takže se Tana Chladnou nestala. Od té doby ovšem své mladší sestře Pearle nahrazuje mrtvou mámu.


To je ale minulostí, teď všechny svoje myšlenky soustředí na život, který ji čeká. Se svou nejlepší kamarádkou Pauline plánuje jít univerzitu někam hodně daleko a prostě žít. To jí ale překazí večírek, jehož se zúčastnila, který také ale nakonec celý prospí v zamknutá koupelně. A jenom kvůli tomu jako téměř jediná přežije masakr způsobený útokem krvežíznivých upírů, kteří pobili všechny lidi na mejdanu. Kromě ní vyvázl pouze její bývalý přítel Aidan, s nímž byl v pokoji spoutaný i neznámý upír. Vypadá neškodně a dokonce jim chce pomoct, a tak se i s ním raději co nejrychleji z toho místa smrti vytratí. Ale jelikož Tanu při útěku zubem škrábne jeden upír, autem se vydá s tím přátelským upírem Gavrielem a Aidanem, v upíra se měnícího, do nedalekého springfieldského města Chladu, do upírské karantény.

Fanouškem upíří tématiky zrovna nejsem, a proto ani upírské příběhy příliš nevyhledávám. Výjimku jsem ale hodlal udělat s knihou Nejchladnější dívka ve městě Chladu od autorky Holly Black, od níž jsem tedy četl jenom její Nejtemnější část lesa, ta se mi ale vcelku líbila. Navíc mě ke knize přilákaly recenze, které dílo neoznačovaly za žádný přihlouplý románek s naivní hlavní hrdinkou, ale naopak ho nazývají jako drsný a zajímavý příběh s originálními prvky. Po více než roce čekání na český překlad se vás ale ptám: Tohle má být ta čtivá, surová kniha s dobrými a myslícími postavami? Protože přesně tohle všechno jsem v Nejchladnější dívce celou dobu marně hledal a nenacházel.

Přitom námět a celkové složité pojetí upírského světa se mi vážně líbilo. Když jste některým z upírů napadnuti a na jakékoli místo na těle kousnuti, nemusí to nutně znamenat, že se v jednoho rovněž proměníte. Po napadnutí upírem se z vás může stát, ale také nemusí, takzvaný Chladný, a to když se u vás do 48 hodin objeví příznaky ukazující na urputnou žízeň po krvi. Upír ještě dočista nejste, ale když ochutnáte kapku lidské krve, pomalu umřete a následně se znovu narodíte v nesmrtelném a vylepšeném těle. Poté se nejčastěji přestěhujete do karantény města Chladu, která jsou rozesetá po celé zemi. Jediná šance, že se po kousnutí nestanete upírem, je uvěznění po 88 dní na odlehlém místě, kde budete mít veškerou výživu na přežití a kde vás nikdo nenajde.

U zajímavého popisu tohoto upírského universa to však všechno končí. Děj v téhle knížce skoro neexistuje. Po ucházejícím úvodu přišla nudná cesta někam, kde nás čekala vlastně ještě větší nuda. Žádnou pořádnou zápletku jsem nezaznamenal, spíš mně to všechno připadalo strašně matoucí, nejasné a oproti potenciálu celkově nevyužité. Ani jsem se nedokázal moc začíst a do knihy se úplně ponořit. Naději mi dávalo několik dobrých úseků, u nichž jsem si začínal myslet, že konečně svítá na lepší příběh, ale Holly Black to poté vždy zase vrátila na tu stejnou průměrnou notu, na kterou jsem byl již po nějaké době čtení částečně zvyklý. A to vše uzavírají mdlé a fádní postavy, v čele s hlavní hrdinkou Tanou.

,,Občas jí připadalo, jako by byl její život celý spotřebován už tehdy v tom sklepě, jako by matčina ústa na paži byla tím posledním, co skutečně cítila. Všechno ostatní předtím bylo pouze úvodem a věci potom naopak epilogem, obdobím milosti, během něhož předstírala, že může žít jako ostatní lidé a že ta jizva ji nepoznamenala cejchem tmy a nepředurčila pro temnotu jakožto dívku s jednou nohou už v hrobě."

Vyprávění a vysvětlování světa Nejchladnější dívky ve městě Chladu je ale celkem dobře koncipováno. Po každé normální delší kapitole, jež se věnuje hlavnímu příběhu, pokaždé následovala klidně i jedno či dvoustránková kapitolka ukazující nám některá drobná zákoutí upírské historie, události z života Tany nebo upíra Gavriela či blogové a novinové ústřižky. Také se tak více seznamujeme s Taninou mladší sestrou Pearlou.

Nejchladnější dívka ve městě Chladu mě velmi zklamala, rozhodně jsem od ní čekal o dost víc. Na její české vydání jsem se vcelku těšil, a i přestože se pořád tak odsunovalo a odsunovalo, zájem o knížku jsem stále neztrácel. No, a možná proto se mi nakonec tolik nelíbila. Očekával jsem drsnou a dobře napsanou upířinu, ale to jsem asi chtěl až příliš moc. Kromě tématu a jeho pojetí mě zde nezaujalo už téměř nic. Děj se dá směle označit za nijaký, vysvětlování bylo značně matoucí a chaotické. Postavy se chovají nereálně a naprosto iracionálně a ten potenciál, který příběh bezesporu měl, Holly Black ani zpola nevyužila. Škoda, kdyby si více pohrála s tou myšlenkou s upíry mezi námi, nebylo by to tolik zlé.

Hodnocení: 50 %


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega a knihkupectví Knihy Dobrovský
Více o knize najdete ZDE
Nejchladnější dívku ve městě Chladu si můžete zakoupit ZDE

1 komentář:

  1. Skvělá recenze jako vždycky :) Obdivuju tě jak dokážeš tak skvěle psát :) Já se pokouším psát na svůj blog a možná budu točit i videa, tak snad se to bude někomu líbit :)

    OdpovědětVymazat