úterý 14. února 2017

Recenze - Světlo a stíny (Leigh Bardugo)

Ravka, kdysi mocná a hrdá země, se otřásá v základech. Pás neprostupné temnoty obývaný krvežíznivými nestvůrami, ji rozdělil na dvě části. Její budoucnost leží v rukou nic netušící dívky… Alina nikdy v ničem nevynikala. O to víc je překvapena silou, která se projeví v okamžiku, kdy je se svým regimentem napadena a jejímu nejlepšímu příteli hrozí smrt. Jejích výjimečných schopností si všimnou na nejvyšších místech a dívka je dopravena na královský dvůr, kde se má naučit ovládat své dosud nezkrocené schopnosti. Má se stát grišou – členkou privilegované vrstvy mágů a kouzelníků. Jenže nic v tomto světě plném přetvářky není tak, jak se jí snaží namluvit. Alina proniká do tajemného společenství grišů a poznává blíž i jejich nejvyššího mága, okouzlujícího Temnyje. Postupně přichází na to, že vše, co se kolem ní děje, má jediný cíl. Zneužít její jedinečnou moc proti celé zemi i proti ní samotné. Pokud se nechce stát loutkou v rukou zla, musí uprchnout. Jediná možná cesta však vede tam, kam se jiní neodvažují. K pásu neprostupné temnoty…

V chladné zemi jménem Ravka, jež je kvůli ctižádosti jednoho silného zlého čaroděje rozdělena pásem neprostupné temnoty na dvě části a zrovna jí zmítá nepřetržitá válka, má vysoký vliv a moc řád grišů, mágů rozdělených na různé kategorie. Ti nejvyšší se nazývají korporálčici, řád živých a mrtvých, kteří mají ten dar hojit různá zranění či ovládat smrt. Dále existují eterálčici, ti dokáží přivolávat oheň, vítr nebo vlny. Poslední skupinou jsou materiálčici, výrobci a vynálezci všelijakých pokročilých technologií. Všem grišům vládne kouzelník s titulem Temnyj, ten ovládá tou největší a nejsilnější magií, temnotou. Jen jeden typ griši se v Ravce už věky neobjevil. Světlonoš, jenž by mohl všechno změnit.

Alina Starková je ničím výjimečné, obyčejné děvče. Je válečný sirotek, už do malička vyrůstala v sirotčinci vévody Keramsova se svým kamarádem Malem, se kterým si za léta svého dětství utvořila velmi silné přátelské pouto. Teď, když je jejich dospělost za dveřmi, vyučují se v oborech, ve kterých by mohli své zemi za války pomoci. Mal bude jednou výborný stopař a Alinu zase čeká život kartografky. Když se se svým vojenským oddílem snaží kvůli vývozu zboží z Východní Ravky do Západní přepravit přes Bezmoří, pruh nehostinné půdy tmavý jako noc, zaútočí na ně jeho obyvatelé. Volkry, ohavné kostnaté příšery s kožnatými křídly, unesou a zabijí mnoho z jejich mužů, a když se snaží odvléct i Alinu, stane se něco velice zvláštního. Z Aliny náhle vyjde ostré světlo a všechny volkry zažene pryč.



Když se Alina probudí z bezvědomí, s nevěřícností od samotného Temnyje vyslechne, že je griša, a k tomu ještě velice zvláštní, léta nevídaný druh griši a to světlonoš. Dlouhou dobu tomu nedokáže uvěřit, v dětství přece byla zkoušena a žádná magická schopnosti u ní zjištěna nebyla. I přes její nesouhlas ji převezou do hlavního města Východní Ravky Os Alta, kde by ji měli ve výcvikovém paláci vyškolit ve svém umění. Dozví se, že jedině ona je nadějí národa, přivede se svou obrovskou mocí celé Ravce mír a světlem zničí celé Bezmoří, aby zde mohla tak jako kdysi existovat úrodná zem a ne nepřekročitelná hranice. Čím víc se však snaží dostat svou moc pod kontrolu, tím víc zjišťuje, že to nebude vůbec jednoduché. Ne jenom výcvik jí dává náležitě zabrat, paseku jí v hlavě dělají i její vlastní city a neví, čemu a hlavně komu všemu by měla vlastně věřit.

Začátek první knihy ze série Griša Světlo a stíny není úplně nejrychlejší.  Leigh Bardugo nám představuje její vlastní vymyšlený svět a chce nám krůček po krůčku vysvětlit, jak v něm ta grišovská magie funguje. Hlavní hrdinka sama usiluje o to dostat se do jejího nového života a do všech jeho zákoutí, což samozřejmě vyžaduje nějaký čas. Před polovinou se příběh začíná rozebíhat velice slušným směrem, až dospěje k velmi překvapivému zvratu, který každému bez rozdílu, ať už dříve, nebo později, vyrazí dech. Čtenář si uvědomí, že ho autorka celou četbou velmi mistrně vodila za nos a že je teď vše vzhůru nohama.

Příliš nechápu, proč všichni hlavní hrdinku Alinu tolik nesnáší a všude píšou, že je naprosto příšerná. Upřímně? Zažil jsem už o dost otravnější hrdinky. U mě se může i stát, že mi nějaká fádní a naivní husička, ačkoli mi vypráví vcelku zajímavý příběh, dokáže pokazit celkový dojem z knížky. Tady se mi to nestalo. Fajn, uznávám, že sympatiemi Alina opravdu zrovna neoplývá, ale ona si aspoň uvědomuje, že se někdy nechová úplně tak, jak se od ní čeká. A opravdu mi připadá, že si na své společenské postavení a věk počíná vcelku přiměřeně. I ostatní hrdinové nejsou vykreslení zas tak bídně. Romantická linka na mě působí velmi nuceným dojmem. Něco jako, každá správná young adult obsahuje lásku. Švihnem ji tam. Ale zase musím uznat, že jsem rád, že z toho ohromného klišé, které se v průběhu postupně začínalo tvořit, poté vzniklo něco o dost lepšího, snesitelnějšího a mnohem méně jako podle šablony.

Rovněž musím ocenit velmi vydařený český překlad. Je jasné, že se Leigh Bardugo u svého světa hojně inspirovala kulturou carského Ruska, z knížky přímo vychází typická chladná atmosféra. Ale co jsem na internetu zahlédl některé z originálních pojmů ukazujících na ruské reálie, tak mi přišlo, jako by měly původ opravdu spíše v té angličtině než v ruštině. Chápu, že pro nás, pro Čechy, je lehčí pojmenovat nějakou věc, aby zněla více rusky, přece jenom jsou si tyto dva slovanské jazyky v lecčem podobné. Ale i tak to v tomto ohledu mohla autorka lépe propracovat. Například, anglické slovo Darkling a jeho česká podoba Temnyj. Je na vás, jakou možnost uznáte jako lepší. Mně tedy více vyhovuje náš Temnyj.

A zakončení knihy mi skvěle sedlo do noty. Lidi, přesně takhle si představuji dobře napsaný konec. I úplně na závěr autorka dokázala překvapit a obrátit to ještě o dalších sto osmdesát stupňů. Konec přímo vybízí k dalším otázkám a hodně nás láká na pokračování. Přesto se však nejedná o žádný trapný a skoro tradiční cliffhanger, který můžeme vidět v každé druhé young adultovce. Není ani odfláknutý, ani příliš natahovaný. Je tak přesně akorát a vy se můžete spokojeně, s klidem v srdci, ale i tak s velkým očekáváním těšit na další díl, v originále nazvaný Siege and Storm.

Abych to tak nějak shrnul, Světlo a stíny je lehce nadprůměrná YA kniha se svým vlastním originálním světem inspirovaným Ruskem a stejně charakteristickou pozoruhodnou magií. Moc velké akce se zde sice nejspíš nedočkáte, ale svou čtivostí vás knížka i tak jistě vtáhne a budete chtít stále víc. Náš český překlad se nadmíru dobře povedl. Postavy jsou kapku nevýrazné, i romantickou linku bych s klidem v duši nadobro vypustil, ale příběh je to vážně pěkný, velmi poutavý a jsem zvědavý, jaký vývoj dostane v dalších pokračováních této oblíbené trilogie.

Hodnocení: 80 %

4 komentáře:

  1. A ostatní jsou prý ještě lepší! Nijak jsem si nevšimla, že by byla Alina nesympatická. Nevim, co lidi maj. Me hodne nadchla, byla jednoduchá,ale nápaditá. Moc se těším na pokračování!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě že všichni tuhle sérii moc nemusí, ale každý miluje navazující dilogii Six of Crows, takže se divím, že se mi to vůbec tak líbilo :D Ale na ostatní díly se těším. Mně Alina čas od času trochu štvala, ale byla celkem v pohodě :)

      Vymazat
  2. Pri knihe ma zaujala hlavne obálka:D :D
    Ale vďaka tvojej recenzii si myslím, že po nej aj siahnem. Znie to ako milé prekvapenie :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem asi jenom jeden z mála, kterýmu naše obálka sedí ke knížce víc :D Ta originální je sice hezčí, ale tahle se mi k příběhu prostě hodí víc :) Určitě sáhni, rozhodně neurazí ;)

      Vymazat