pondělí 6. února 2017

RC Recenze - Čáry života (Veronica Roth)

Zapomeň na svou čest. Musíš jen přežít! Nová knižní série od autorky Divergence.
Ve světě, kde vládne násilí a právo silnějšího, v galaxii, v které mnozí trpí, má každý člověk zvláštní dar. Většina dokáže ze svého daru vytěžit to nejlepší, ale Akos a Cyra jsou kvůli němu zneužíváni. Cyra je sestrou tyrana, jenž vládne celému válečnickému národu, a má dar bolesti, kterou její bratr zneužívá k tyranizování svých nepřátel. Cyra však chce být něčím víc než nástrojem v bratrových rukách.
Akos pochází z mírumilovného národa a je nadevše oddaný rodině. Když ho společně s bratrem zatknou vojáci vyslaní Cyrinou rodinou, snaží se jen o jediné – zachránit bratra na úkor vlastního bezpečí. Akos a Cyra stojí před rozhodnutím – pomoci si navzájem a možná přežít, nebo přinést jeden druhému neodvratnou zkázu?


Někde daleko existuje galaxie s devíti hlavními planetami, jimiž prochází tajemná podlouhlá síla zvaná proud zářící všemi možnými barvami. Ta ovlivňuje každého jejího obyvatele a do vínku mu při narození vloží dar proudu, tedy nadpřirozenou schopnost, kterou téměř žádný jiný člověk na světě není s to ovládat. Výjimkou je dar jasnovidectví. Všechny jednotlivé planety mají dohromady tři orákula, která dokáží vidět do budoucnosti a zřídkakomu také vyložit i jeho osud. Avšak toho můžou špatní lidé využít a zužitkovat jej pro svůj vlastní prospěch.

Planetu dále od slunce jménem Thuvhe, jejíž povrich je z velké části pokrytý ledem, obývají dva znepřátelené kmeny. Thuvhesané, podle kterých je planeta pojmenovaná, jsou mírumilovní obyvatelé usídlení v severní části světa, a Šoteti zase krutý a krvežíznivý lid z jihu, který ale stále nebyl Shromážděním složeném z nejvlivnějších politiků galaxie prohlášen za plnohodnotný národ. Jejich tradice se v lecčem zásadně liší, ale co mají společného, a to i s většinou jiných planet galaxie, je uctívaní proudu.

Zrovna když Thuvhesané slaví jeden z jejich nejdůležitějších svátků, Rozvinutí, do Akosova domu vpadnou vojáci Šotetu, zabijí jeho otce a Akose i jeho bratra Eijeha unesou do paláce šotetského tyrana Ryzka. Akosova matka je thuvheské orákulum a on pochází z osudem vybrané rodiny Keresethů. Jeho osudem je právě zemřít ve službě rodu Noaveků, svrchovaných vládců území Šotetů. Ve svých čtrnácti letech je ještě velmi malého vzrůstu a má síly, co by se za nehet vešlo. Ale i přes svoji tělesnou slabost a nesmělost se musí postavit na vlastní nohy, vyučit se v boji a osvobodit svého bratra, který se má podle osudu stát dalším orákulem. Právě on byl stěžejním důvodem jejich únosu, pomocí něho chce surový vládce Ryzek jako první zvrátit svůj osud, tedy zabití dědicem jednoho thuvheského rodu. Po dva roky se cvičí v boji pod dozorem nejbrutálnějších velitelů Šotetu, až se z něj stane statný, dospělý muž. Tehdy ho pošlou do služby k Cyře Noavek.

Cyra Noavek je o deset let mladší sestra šotetského despoty Ryzka. Jejich otec Lazmet Noavek zemřel několik let poté, co malá Cyra vlastníma rukama a s přispěním svého daru proudu zabila svoji milovanou matku a vládkyni Šotetu Yliru. Pod kůží jí totiž kolují vlásky černočerného proudu, ty způsobují nekončící bolest Cyře i lidem, kterých se dotkne. Takto může kohokoli zabít. Již od jejích osmi let, kdy se její "dar" proudu projevil, ji její otec, a po jeho smrti i bratr Ryzek, využívali k mučení nepřátel Noaveků. Šotetský lid jí má za Ryzkův karabáč, za jeho kata, ale kdyby se proti Ryzkovi postavila, její poddaní by se dozvěděli pravdu o smrti jejich matky. Už i tak si o ní myslí, že je stvůra, takhle by to bylo ještě horší. Před jejími sedmnáctými narozeninami dostane jako sluhu Akose Keresetha. Jeho dotek dokáže vynulovat každý dar proudu, takto jí aspoň na chvíli dokáže oprostit od její bolesti. A pomalu si tak oba začínají uvědomovat, že je k sobě něco začíná zvláštně přitahovat.

Série Divergence od Veronicy Roth sklidila po celém světe obrovský úspěch. Každý její fanoušek se velmi těšil, s jakým svým dalším počinem konečně vyrukuje a jestli se od své debutové trilogie ještě zlepší, přece jenom ji napsala ještě jako mladinká studentka. Již pár let zpátky se Čáry života zařadily mezi nejočekávanější knihy celé knihomolské společnosti. Proto mohla být tato novinka, jež vyšla ve třiatřiceti jazycích ve stejný dne 17. ledna, pro některé z nás velkým zklamáním. Já osobně jsem nepotřeboval žádnou extra bomba, nechtěl jsem ještě něco víc, než byla Divergence, ani jsem zde nehledal nějakou enormní originalitu. Možná to je důvod, že si Čáry života našly místo v mém srdci.

Kniha je rozdělena na čtyři části. Prvních padesát stránek je věnováno Akosovi, době jeho únosu a předně popisu thuvheské společnosti. Kapitoly podle Akose jsou z třetí osobu. Poté následuje pohled Cyry, tentokrát z osoby první, tak se dozvídáme více o ostatních planetách a o Šotetech. Příběh sám se začíná rozbíhat až tak za sto šedesátou stránkou, ve třetí a čtvrté části, v nichž se pohledy těchto dvou hrdinů střídají. I tak ale musím uznat, že děj v knížce není nějak závratný. Přesněji řečeno, neděje se v ní až na konec téměř nic. A představte si, mně to vůbec nevadilo! Mně stačilo to naprosto boží zpracování. Veronica Roth píše jednoduše skvěle, poutavě a téměř vše pro mě dokázala vylíčit velmi zajímavým a čtivým způsobem.


,,Za tvého otce má čáru Vas," řekla jsem. ,,Jeden život nemůže být zaznamenán dvakrát."                               ,,Na Vasově ruce je zaznamenaná jen smrt," namítl. ,,Vražda."                                                                            ,,Ne, tak to není," řekla jsem. ,, Proto to nejsou čáry smrti, ale života. Jsou připomínkou ztráty, ne vítězství."

Autorka se nezdržuje žádnými dlouhými a zbytečnými popisy, kvůli tomu její psaní působí přece jenom tak trochu hole a osekaně, a to je z mého hlediska celkem velká škoda. Popsání okolí i větší pozornost emocí postav by Čarám života vůbec neuškodilo, naopak by jsme se tak mohli víc do vypravování vžít a s hlavními postavami společně dýchat. Když už jsme ale u těch postavách, líbí se mi, že se autorka nesnaží o klasické roztřídění na ty černé a bílé, tedy úplně dobré a úplně zlé. Každý má svůj důvod, proč se v danou situaci jak zachová, každý si ze svého života nese nějaké následky a podle toho si také počíná. Například o Cyře značně dlouhou dobu nevíme, na jaké straně stojí, která je jejímu srdci bližší. V jednom směru jde o její rodinu a výchovu, v tom druhém o její instinkty.



Některé méně důležitější, ale i tak velmi zajímavé tajnosti nám Veronica Roth prozrazuje až během čtení celé knihy. Drží nás v hlubokém napětí a dočkat se můžeme také několika překvapivých zvratů. Důležitým prvkem knihy Čáry života je i předpovídání budoucnosti a osudů vybraných rodů. Každá z devíti planet má svá tři orákula, kterým se ukazují vize nastiňující několik možností budoucnosti, jež mohou nastat, a osudy předurčených obyvatel galaxie. Ty jsou nicméně pevně dané a ať si tento vyvolený zvolí jakoukoli cestu ke svému osudu, vždy skončí tak, jak mu bylo již při narození předurčeno. V tomto ohledu vše dává perfektní smysl, a tak se nemusíte obávat žádných děr a nedomyšleností, každá drobnost dokonale sedí a tento nápad celý příběh nádherně doplňuje.



Dále prostě musím pochválit velmi příjemnou romantickou linku. Rozhodně zde nečekejte vztah typu: "Vidím sexy kluka. Bum! Láska jako trám. Hele, celkem pěkná holka. Bum! Nemůžu bez ní žít," a podobně. V knížce se místo této klišoidní náhražky romantiky můžete těšit na pozvolné hledání sama sebe a s tím samozřejmě i poznávání svých citů k sobě navzájem, které si naši hrdinové pomaloučku, polehoučku, začínají uvědomovat. Třeba se mnou klidně nesouhlaste, ale Akos a Cyra byli společně absolutně rozkošní, po přečtení je to jeden z mých nejoblíbenějších párů.

Sečteno a podtrženo, Čáry života nečtěte, pokud jste od této novinky měli ta největší očekávání a styl psaní Veronicy Roth k vám už v její dřívější sérii Divergence plně nepřilnul. Hledáte-li však úžasně napsaný, vcelku nápaditý příběh s velmi příjemnou romantickou linkou a dobře vykreslenými postavami, tahle kniha by se vám mohla s velkou pravděpodobností líbit. Možná budete muset překousnout ten mírně osekaný popis míst a emocí a tu malou snahu o originalitu, ale i tak věřím, že na zlatém podnose dostanete velice šťavnatý a chutný příběh s třešničkou na dortu v podobě krásně obálky. Výhodou může být i to, že kniha Čáry života nebude pokračovat dalšími bůhví kolika díly, ale bude zakončena jako dilogie, přičemž další části bychom se měli dočkat v příštím roce.

Hodnocení: 90 %


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji knihkupectví Knihy Dobrovský
Čáry života si můžete koupit v e-shopu Knihy Dobrovský

8 komentářů:

  1. Já jsem na Čáry hrozně zvědavá, protože Divergence je naprosto úžasná knižní série! Mám teda zatím přečtený jenom první díl, ale i tak jsem do ní zamilovaná. Skvělá recenze, hodně obsáhlá :)
    Zápisník spisovatelky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Divergence je úžasná! Kvalita dalších dílů sice opravdu směřuje dolů, ale i tak je to jedna z mých nejmilejších sérií ever ♥ A na Čáry života se určitě mrkni ;)

      Vymazat
  2. Naprosto s tebou souhlasím. Čáry života si takhle vysoké hodnocení zaslouží. Navíc i já si neskutečně oblíbila hlavní dvojici, ale u nich dvou to jinak ani nejde. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Moc pěkná recenze :) Knihu mám doma chystám se do ní pustit :) Snad nezklame :)

    OdpovědětVymazat
  4. Moc pěkná recenze,mě na první pohled zaujala obálka, ta je neuvěřitelná. Jestli po ní nakonec tápu, nevím.
    Jinak jak Terka na fb psala ohledně písma v komentářích, ano jsou malá, nicméně písmo v recenzi je zase na mě moc velké, občas také používám brýle, ale zde jak je to velké, tak se to mísí dohromady. Ale to je asi očima :) JInak pěkný blog :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkují :-) A s tím písmem se budu snažit něco udělat ;)

      Vymazat